Rader's Hell
…i tady se musí větrat!
Archive for Říjen, 2009
Perefektní útěk s trochou písku v soukolí
Říj 31st
Kam ta kráva běží?!
Rád se dívám na filmy, o kterých dopředu nic nevím. Nestává se to, pravda, příliš často, ale o to víc si ono překvapení užiju. V případě A Perfect Getaway šlo o překvapení příjemné, ačkoliv ne bez chybyičky a klasických nemocí podobných filmů.
Zápletka je vcelku povedená a směřuje k thrilleru, který nepotřebuje stísněné interéry k tomu, aby navodil pocit úzkosti a všeobecného strachu. Mladý novomanželský pár přijíždí na Havaj, aby zde strávil líbánky. On je trochu uťápnutý scénárista, ona lehce rozverná ženuška, která se nechce příliš hádat. Vydají se na jakousi skrytou pláž vzdálenou několik dní cesty a až na incident se stopaři/nestopaři se zdá být všechno v pořádku. Obrátky začne film nabírat až s informací, že na Havaji řádí vrazi, muž a žena, přičemž jejich oběti jsou právě neškodné dvojice láskou omámených lidí.
Každý se má na pozoru a Cliff se Cydney znejistí, když se k nim na jejich cestě přidá jiná, na první i další pohled šílená dvojice. Bývalý voják, co vypouští fantastické příběhy a drsná holka, která kudličkou stáhne mrtvou kozu. Postupem filmu se pak na scéně objeví další dvojice a divák má v tu chvíli vcelku nejasno, kdo by tedy mohl vraždit. Troufám si tvrdit, že závěr filmu bude pro mnohé překvapivý, alespoň pro mě dopadl trochu jinak, než jsem si ještě po hodině sledování myslel a určitě patří k tomu lepšímu, co A Perfect Getaway předhazuje. Nebudu se raději zmiňovat o podivném střihu, dlouhých záběrech a prostinkých dialozích, které sice mohou kazit zážitek, ale, když nad nimi mávnete rukou, budete se příjemně bavit. 
Děsivost SAW?
Říj 31st
Svoboda je jen iluze
Za okny je tma tmoucí, zima, prší. Člověk vlastně ani neví, kolik je přesně hodin, tak raději zhasne lampičku, aby tomu trochu přidal na atmosféře a hraje hru, na kterou se těšil. SAW, debilně občas překládaný jako Pila, se dočkal už šesti filmů, z čehož kvalitní je ten první a při zavření oka možná i druhý. Zbytek stojí za starou bačkoru a je dobře, že na tohle vývojáři hry mysleli. Hra je totiž zasazena vedle začátku celé téhle série a šokuje svým přístupem podobně, jako kdysi film. Ocitáte se ve špinavé místnosti, na hlavě máte nějakou železnou konstrukci a z televize na vás podivně křaplavým hlasem promlouvá loutka. Procitnutí z letargie nastane v okamžiku, kdy vám je na figuríně před vámi názorně demonstrováno, co se stane s vaší hlavou, pokud nebudete dostatečně rychlí. Od tohoto momentu se pak všechno odvíjí hrozně rychle, a i když jsem teprve v první polovině, příval logických hádanek, miniher a potřeba rychlého rozhodování se mi doopravdy líbí. Je to vlastně něco, co mi chybělo v Penumbře. Filmovost, ano. Na druhou stranu, hra má také spoustu much a často vás dokáže rozčílit, na verdikt si ale počkejte do příštího Levelu.