Svoboda je jen iluze

Za okny je tma tmoucí, zima, prší. Člověk vlastně ani neví, kolik je přesně hodin, tak raději zhasne lampičku, aby tomu trochu přidal na atmosféře a hraje hru, na kterou se těšil. SAW, debilně občas překládaný jako Pila, se dočkal už šesti filmů, z čehož kvalitní je ten první a při zavření oka možná i druhý. Zbytek stojí za starou bačkoru a je dobře, že na tohle vývojáři hry mysleli. Hra je totiž zasazena vedle začátku celé téhle série a šokuje svým přístupem podobně, jako kdysi film. Ocitáte se ve špinavé místnosti, na hlavě máte nějakou železnou konstrukci a z televize na vás podivně křaplavým hlasem promlouvá loutka. Procitnutí z letargie nastane v okamžiku, kdy vám je na figuríně před vámi názorně demonstrováno, co se stane s vaší hlavou, pokud nebudete dostatečně rychlí. Od tohoto momentu se pak všechno odvíjí hrozně rychle, a i když jsem teprve v první polovině, příval logických hádanek, miniher a potřeba rychlého rozhodování se mi doopravdy líbí. Je to vlastně něco, co mi chybělo v Penumbře. Filmovost, ano. Na druhou stranu, hra má také spoustu much a často vás dokáže rozčílit, na verdikt si ale počkejte do příštího Levelu.