Incubus...

Když jsem před několika lety objevil knihy Sergeje Lukjaněnka, Noční Hlídka, Denní Hlídka a tak dále, byl jsem jimi doslova unešený. Myšlenka pro nás neviditelného boje se zlem, nebo neustálého vyrovnávání poměru sil mezi oběma tábory, dává alternativní odpovědi na spoustu otázek, které si klademe každý den. Že všechno dobré i špatné se děje z nějakého důvodu a má svůj hlubší smysl, který je někdo v neviditelné sféře života schopný určitým způsobem ovlivňovat. A právě s takovou myšlenkou a dost možná i námětem od samotného Lukjaněnka přichází film Ink.

Hlavní idea je v podstatě stejná, jen se primárně netočí kolem toho, co lidé dělají v bdělém stavu. Snový svět je místem pro špatné i dobré příběhy a jak (ne)vysvětluje začátek filmu, jsou tu bytosti schopné toto ovlivňovat. Když ještě vzpomenu zmiňovaného Lukjaněnka, odvykl jsem si díky němu v podobných situacích soudit, kdo je na straně dobra a kdo na straně zla. Proto nutně netvrdím, že bytosti produkující příjemné sny stojí v morální opozici proti těm, kteří umí navodit noční můry.

Hlavní příběhová linka se nicméně točí kolem chlápka, který tak trochu dlabe na rodinu a místo toho dělá na své kariéře. Není rozhodně dobrým otcem, což eskaluje v průběhu celého snímku, ale nějakým zvláštním způsobem s ním divák začne soucítit. Prolínání obou světů vás pak začne nutit u filmu přemýšlet, a ačkoliv je hlavní zvrat jasný už po nějaké chvíli, stále nebudete vycházet z jistého úžasu.

Může za to především skvělá práce s kamerou, střihem a v neposlední řadě také barevnou paletou. Tyto tři složky jsou ve filmu spojeny v zážitek, který ve mně zůstane hodně dlouho, čemuž ostatně pomáhají i vkusně zasazené zvláštní efekty. Rovněž postavy nepostrádají svůj smysl a při činech některých z nich vám nezbude nic jiného, než se zamyslet, vzpomenout si na něco podobného z vlastního života a nakonec dát filmu za pravdu.

Nerad bych ale vyzradil víc, než by bylo zdrávo, proto vás jen poprosím, abyste si na tenhle film našli čas a strávili s ním ty necelé dvě hodiny. Možná jsem ale jen objevil Ameriku, protože Ink měl premiéru už letos v lednu, v tom případě mě omluvte, nebo se podělte se svými názory.

One, two, three, four. Branch, two, three, four…